MENU

Vládnou američtí Indiáni na svých územích?

Ben Nighthorse Campbell

Bývalý senátor USA Ben Nighthorse Campbell je jedním ze 44 náčelníků Severního čejenského indiánského kmene. Členem Senátu USA byl v letech 1993–2005 a členem Sněmovny reprezentantů v letech 1987– 1993. Je návrhářem indiánských šperků a trojnásobným mistrem USA v judu.

…dva miliony Indiánů jsou svrchovanými vládci na dvou procentech území USA

Před přistáním Kryštofa Kolumba v roce 1492 se obyvatelstvo Severní Ameriky počítalo v desítkách milionů, možná dosahovalo počtu přes sto milionů. Tito obyvatelé neznali pojem „vlastnictví“ půdy. Většinou věřili, že „Stvořitel“ jim dal půdu, aby mohli přežít, a na výraz díků za tento dar „Matku Zemi“ uctívali a chránili.

Rezervace Pine Ridge v Severní Dakotě byla místem střetů mezi Indiány a americkou vládou v letech 1890 až 1973. Dnes si na tomto území vládnou sami Indiáni.

Evropané, kteří o svá území dlouho vedli války, měli na věc jiný pohled. Vyslali expedice, které měly zabrat nová území ve jménu svých vlád, a to bez ohledu na obyvatele těchto „objevených“ území. Přivezli zbraně, jež byly těmto národům neznámé, a zavlekli na území choroby, proti nimž se tyto národy nedokázaly bránit. Zpočátku byli Indiáni – dobyvatelé je tak nazývali podle zamýšlené destinace, které chtěli dosáhnout – často bráni jako otroci. Bránili se, ale nedokázali čelit vlnám osadníků, které do země Stvořitele přicházely, a proto se přesouvali dále za západ.

Během americké revoluce, v níž mnoho Indiánů bojovalo, se staly americké indiánské vlády jednou ze čtyř suverénních mocností – vedle vlády USA, vlád států a zahraničních vlád – které Ústava USA uznává. Přesto však vláda USA nakonec porušila mírové dohody uzavřené s mnoha indiánskými kmeny. S rostoucím počtem obyvatel nové země zabírali osadníci směřující na západ čím dál více indiánská loviště. Když se proti tomu indiánské kmeny postavily, vláda USA vyslala americkou armádu, aby osadníky chránila. Protože osadníci byli americkými občany a voliči, měl jejich vliv větší váhu než smlouvy na papíře. Války, nemoce a hlad nakonec počet amerických Indiánů snížily na méně než 250 000. Náčelníci kmenů, vyčerpaní a bez naděje na vítězství, ve většině případů přistoupili na podmínky Spojených států, a převážná část indiánských kmenů byla přesídlena do vzdálených území se zárukou, že zůstanou-li v těchto „rezervacích“, přinese to mír. Většina rezervací nebyla pro lov nebo hospodaření vhodná.

Vláda také zastávala „paternalistický“ názor, že Indiáni nejsou způsobilí řešit svoje záležitosti, a tak Spojené státy přijaly „svěřenou odpovědnost“ za ně. Svěřenectví zahrnuje ochranu kmenových území a zaručuje právo kmenů užívat tuto půdu a vládnout těmto územím a také zajištění potravy, léků a přístupu ke vzdělání. Dnes mnoho těchto odpovědností spadá do působnosti Úřadu pro záležitosti Indiánů (Bureau of Indian Affairs) a Indiánské zdravotní služby (Indian Health Service).

Zvraty osudu

Na konci 19. století vláda změnila kurz Dawesovým zákonem o přidělování půdy z roku 1887, který některé rezervace rozděloval mezi jednotlivé Indiány v naději, že se z nich tak stanou farmáři a rančeři a začlení se do společnosti, čímž se vláda zbaví svěřené odpovědnosti za ně. Území však nebyla pro hospodaření ideální a v té době většina Indiánů měla se zemědělstvím pramalé zkušenosti. Mnozí své pozemky prodali neindiánským obyvatelům, aby vůbec měli peníze na další živobytí, a Indiáni tak přicházeli o další území. V roce 1924 Spojené státy zaručily americkým Indiánům občanství. Zákon o novém uspořádání indiánských území – „Nová smlouva“ pro Indiány – v roce 1934 pak původní Dawesův zákon zrušil, navrátil četná kmenová území Indiánům a dal kmenovým správám větší pravomoci při správě jejich majetku.

V 50. letech zákony o zrušení a přesídlení znamenaly rozpuštění desítek kmenových správ a přemístění mnoha příslušníků těchto kmenů do městských oblastí, kde měli absolvovat odbornou přípravu na povolání. Mnozí však nesehnali práci a uvízli ve městech daleko od příbuzných. V důsledku toho mají některá americká města nadále velké počty indiánských obyvatel. V 70. letech, po ztroskotání mnoha pokusů o politické řešení, prosazoval prezident Richard Nixon „sebeurčení“, které mělo dát indiánským vládám větší pravomoci při správě jejich věcí, včetně práva uzavírat smlouvy. Dnes některé kmeny, které dostaly půdu na zdánlivě neobyvatelných územích, zjistily, že se na těchto územích vyskytují nerostné zdroje, např. ropa a zemní plyn. Jiné indiánské vlády, jejichž rezervace jsou v blízkosti městských aglomerací, významných dopravních cest nebo letovisek, uspěly v odvětví lovu zvěře. Populace Indiánů se znovu rozrostly na více než 2 miliony lidí.

Přes mnohé úspěchy nás čeká ještě dlouhá cesta. Ekonomického úspěchu dosáhlo jen asi deset procent indiánského obyvatelstva. Zbývajících devadesát procent se potýká se značnou nezaměstnaností, vysokým výskytem cukrovky a zneužívání drog a alkoholu. I přes nerovné postavení jsou američtí Indiáni odhodlanými vlastenci – z národů žijících v tomto místě setkávání různých kultur, kterému říkáme Amerika, mají více příslušníků sloužících v armádě než kterákoli jiná etnická skupina.

Kdysi bylo sto milionů Indiánů svrchovanými vládci nad celým územím Spojených států. Dnes mají dva miliony Indiánů suverenitu nad dvěma procenty tohoto území. Tak vysoká byla cena za „užívání“ jejich půdy americkou vládou.

Wounded Knee v Severní Dakotě, součást indiánské rezervace Pine Ridge, bylo místem střetů mezi americkými Indiány a americkou vládou v letech 1890 a 1973. Dnes, v rámci politiky sebeurčení, mají Indiáni značné pravomoci vládnout sobě a svým územím.

Bývalý senátor USA Ben Nighthorse Campbell je jedním ze 44 náčelníků Severního čejenského indiánského kmene. Členem Senátu USA byl v letech 1993–2005 a členem Sněmovny reprezentantů v letech 1987– 1993. Je návrhářem indiánských šperků a trojnásobným mistrem USA v judu.

Článek v angličtině ke stažení v PDF (1.7 MB) Do American Indians Govern Their Own Land?