Přednášky a diskuse
03.10.2012

Americký sen M. L. Kinga | Debata

Kdy: 2012-10-03 15:00 - 2012-10-03 17:00
Kde: Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1
Vstup: Volný (prosím registrujte se kliknutím na Přihlásit se nad obrázkem)


Moderátorem bude autor knihy Robin Ujfaluši.

Debatovat budou: kulturní historik doc. Martin C. Putna, amerikanistka dr. Nina Bosničová, politický teoretik dr. Marek Hrubec a Tomáš Tožička, odborník na rozvojovou oblast.

Sledujte video, ve kterém panelisté odpovídají na otázku "Jaký je odkaz Martina Luthera Kinga pro dnešní českou společnost?"

Odkaz naděje. Vybrané články a projevy
Autor: King Martin Luther jr.
Kniha je prvním výborem z díla Martina Luthera Kinga jr. v češtině. Svým rozsahem a záběrem je to zároveň výbor reprezentativní. Obsahuje celkem dvacet textů různého rozsahu a formy – články, projevy, kázání, rozhovor. Nejstarší je článek Náš zápas z roku 1956, následují slavné i méně slavné texty z 50. a 60. let, jako Americký sen, Dopis z birminghamského vězení, Mám sen, rozsáhlé Interview pro časopis Playboy, projev Je čas prolomit ticho a další. Knihu po předmluvě Erazima Koháka uvozuje slavný Odkaz naděje – esej publikovaný až po Kingově smrti. Zakončuje ji Kingovo poslední kázání Vidím zaslíbenou zemi – pronesené 3. dubna 1968, tedy den předtím, než byl zavražděn. Výbor připravil Robin Ujfaluši, přeložili Vít Bezdíček, Pavel Černovský a Robin Ujfaluši. 
Více na stránkách nakladatelství SLON.

Martin Luther King (15. ledna 1929—4. dubna 1968)

Martin Luther King patřil k těm bojovníkům za spravedlnost, jejichž vliv přesáhl národní hranice. Jako student filozofie a zásad nenásilí, které formuloval Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948), se vydal roku 1959 do Indie, kde dále studoval odkaz tohoto muže, jehož Coretta Scott Kingová, vdova po Martinu Lutheru Kingovi, později nazvala jeho „politickým mentorem“. Podobně Nelson Mandela, když v roce 1993 přebíral Nobelovu cenu za mír, vzdal Martinu Lutheru Kingovi poctu jako svému předchůdci v úsilí vyřešit spravedlivě otázky rasismu a lidské důstojnosti.

Martin Luther King, syn významného pastora z Atlanty Martina Luthera Kinga Sr., získal ve věku 26 let doktorát z teologie na Bostonské univerzitě. V roce 1954, když dokončoval svou disertační práci, přijal místo pastora v baptistickém kostele na Dexter Avenue ve městě Montgomery v Alabamě. Právě v Montgomery byla následujícího roku uvězněna afroamerická švadlena Rosa Parksová za to, že odmítla uvolnit sedadlo v segregovaném městském autobusu jinému cestujícímu, který byl běloch.

Událost vyvolala v Montgomery bojkot autobusů, v němž afroameričtí obyvatelé města odmítli používat segregovanou autobusovou dopravu. Martin Luther King vedl organizaci, která bojkot řídila, a stal se veřejnou tváří tohoto hnutí, jež se na bílé Američany obracela s myšlenkou bratrství. Když federální soudy na základě argumentace uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Brown proti Školské radě prohlásily zákon o rasové segregaci v autobusové dopravě za protiústavní, stal se Martin Luther King celonárodně známou postavou.

V roce 1957 byl Martin Luther King jedním ze zakladatelů Jižní křesťanské konference (Southern Christian Leadership Conference, SCLC). To byla aliance černošských duchovních a církevních organizací, která vznikla, aby nenásilnou formou přímo vystupovala proti segregaci. Čelní představitelé konference doufali, že se jim podaří změnit mínění veřejnosti a doplnit tak právní zpochybnění segregace, o něž usilovala Národní asociace pro pokrok obyvatelstva s odlišnou barvou pleti (National Association for the Advancement of Colored People, NAACP). Hybnou silou konference SCLC byl King, který se v ní projevil jako předák schopný zajistit organizaci finanční prostředky a zároveň jako obratný politický taktik, jemuž se podařilo uzavřít spojenectví se sympatizujícími bělochy severní části USA. V roce 1959 podnikl King cestu do Indie, kde se setkal se stoupenci Gándhího a ještě více vytříbil svou myšlenku nenásilného sociálního protestu.

Na začátku 60. let 20. století zahájil Martin Luther King a Jižní křesťanská konference několik pokojných protestů proti segregovaným institucím. V květnu roku 1963 v Birminghamu ve státě Alabama nařídil policejní důstojník Eugene „Bull“ Connor nasadit proti pokojně protestujícím demonstrantům, mezi nimiž bylo mnoho dětí, policejní psy a vysokotlaká vodní děla. Záběry z demonstrace národ vyděsily. Martin Luther King byl během nich zatčen a ve vězeňské cele napsal svůj List z Birminghamské věznice, v němž prohlásil, že ten, kdo poruší nespravedlivý zákon, aby tím probudil svědomí své komunity, „ve skutečnosti projevuje k zákonu nejvyšší úctu,“ jestliže tak činí „otevřeně, s láskou a s ochotou přijmout trest.“

V srpnu téhož roku uspořádali představitelé afroamerického hnutí akci Pochod na Washington za práci a svobodu. Zde, před stoupenci myšlenky občanských práv, kterých se u Lincolnova památníku ve Washingtonu shromáždilo odhadem na čtvrt milionu, přednesl Martin Luther King jeden z nejvýznamnějších projevů v amerických dějinách. Celé generace se budou ve škole učit zpaměti řádky z jeho projevu nazvaného Mám jeden sen, v němž King vyjadřuje touhu, že jednoho dne lidé „nebudou posuzováni podle barvy své pleti, nýbrž podle svého charakteru.“

Záběry z Birminghamu a Washingtonu pomohly získat podporu pro zákon o občanských právech z roku 1964, který prezident Lyndon B. Johnson dne 2. července 1964 podepsal. V roce 1965 vyvolal násilný zásah policie proti pochodu za hlasovací práva v Selmě ve státě Alabama podobný vzestup podpory pro Kinga, hnutí za občanská práva a zákony zaručující právo účasti v politice. V důsledku toho vstoupil dne 6. srpna 1965 v platnost návrh zákona o volebních právech.

Se schválením těchto zákonů o občanských právech pokračoval Martin Luther King ve své strategii nenásilného sociálního protestu, třebaže někteří mladší vedoucí představitelé hnutí v té době volali po uplatnění radikálnějších prostředků. King také rozšířil své působení o úsilí obrátit pozornost k otázce chudoby Afroameričanů. Život Martina Luthera Kinga ukončila dne 4. dubna 1968 ve věku 39 let vražedná kulka, když byl v Memphisu ve státě Tennessee, aby podpořil stávkující popeláře černošského původu.

Američané uctívají reverenda Martina Luthera Kinga Jr. státním svátkem, který slaví třetí lednové pondělí, a brzy jej uctí také národním památníkem, který má být postaven na dohled od Lincolnova památníku, u něhož King nadchl Američany svými sny o rasové spravedlnosti a rovnosti. V jeho díle pokračuje bezpočet jednotlivců a organizací, mezi nimi Centrum Martina Luthera Kinga v Atlantě.