Stručná historie USA

okolo 180 mil. př.n.l.

Pangea se rozdělila na Gondwanu a Laurasii, která obsahovala i budoucí severoamerický kontinent

50-11.000 př.n.l.

na americký kontinent přicházejí první kmeny, pravděpodobně přes Beringovu úžinu z Asie

1492

Kryštof Kolumbus při hledání západní cesty do Indie přistává u karibských ostrovů a objevuje nový kontinent (12. října). Objevení Ameriky začali Američané oslavovat v roce 1792 jako Kolumbův den, v roce 1971 se stal federálním svátkem a k tradičním oslavám patřily mohutné průvody. V posledních letech se oslavuje v menším měřítku vzhledem ke kontroverzi, kterou vyvolává zacházení kolonizátorů a misionářů s původními obyvateli Ameriky.

1607

založena první trvalá britská osada na americkém kontinentu — Jamestown

1620

skupina přistěhovalců připlouvá z Británie na lodi Mayflower a zakládá Plymouth Colony na území státu Massachusetts

1621

oslava první sklizně evropských osadníků, kteří připluli na lodi Mayflower a na jaře 1621 navázali přátelské styky s indianským kmenem Irokézů. Ti je naučili pěstovat nové plodiny (kukuřici aj.) a další dovednosti nutné k přežití v neznámé zemi (lov, rybaření). Sklizeň roku 1621 oslavili osadníci s Indiány společně a zvyk dále udržovali, první sklizeň si Američané připomínají čtvrtý čtvrtek v listopadu, kdy slaví Den díkůvzdání. Další informace najdete zde.

1664

New Amsterdam přechází do britské správy, přejmenován na New York (září)

1773

„Bostonské pití čaje“ – nepokoje proti britské koloniální správě, skupina osadníků shazuje náklad čaje do moře na protest proti britské daňové politice (16. prosince). Tento konflikt byl začátkem boje za nezávislost amerických kolonií na Británii. Více na Wikipedii a na stránkách bostonského muzea Boston Tea Party Ships & Museums.

1774

první kontinentální kongres ve Philadelphii (5. září–26. října)

1775—1783

válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Británií (American Revolutionary War nebo American War of Independence). Válka skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických pařížským mírem. Klíčovou roli ve válce sehrála Francie, která zásobovala americké patrioty financemi a střelivem. Více na Wikipedii a v článku Myths of the American Revolution.

1776

vyhlášení nezávislosti ve Philadelphii (4. července) a přijetí Deklarace nezávislosti. Vznik Spojených států je slaven jako Den nezávislosti.

1783

Pařížská smlouva, Británie uznává americkou nezávislost (3. září), originál Treaty of Paris.

1787

ústavní sněm (květen–říjen), schválena Ústava Spojených států. Zajišťovala ústřední (federální) moc a práva jednotlivých států. Ideály občanské rovnosti a práv člověka se týkaly pouze bílých a v praxi jen bohatých obyvatel. Ústava Spojených států amerických je nejstarší dochovaná sepsaná ústava na světě a je základním kamenem federace padesáti amerických států. Originál Ústavy, text Ústavy a vysvětlující poznámky najdete v publikaci The Constitution of the United States of America (PDF, 1,1 MB)

1800

hlavním městem se místo Philadelphie stává Washington D.C. (15. června)

1803

Spojené státy kupují za 15 mil. USD od Francie Louisianu a téměř zdvonásobují své území (2. května)

1812—1815

Britsko-americká válka (druhá americká válka za nezávislost). Důvodem války byly spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Velkou Británii. Báseň „Defence of Fort McHenry“ z doby této války se stala americkou hymnou. K jejímu napsání inspirovala 14. září 1814 Francise Scotte Keye vztyčená americká vlajka nad bojištěm u pevnosti Fort McHenry jako symbol vítězství nad Brity v tvrdé bitvě u Baltimore. Více v článku Americká vlajka a hymna a The Star-Spangled Banner.

1819

Španělsko podstupuje Spojeným státům Floridu (22. února)

1846—1848

válka s Mexikem, končí stanovením hranice s Texasem na Rio Grande a odkupem rozsáhlého západního území za 15 mil. USD

1848—1850

zlatá horečka vyvolaná objevem naleziště v Sutter’s Mill v Kalifornii

1861—1865

občanská válka mezi státy severní Unie a jižní Konfederace. Ozbrojený konflikt, který byl po genocidě Indiánů evropskými přistěhovalci druhým nejkrvavějším konfliktem na území Severní Ameriky, skončil 9. dubna 1865 po vítězství Unie v bitvě u Gettysburgu (text slavného projevu Abrahama Lincolna v Gettysburgu v češtině). Více na stránkách Americká občanská válka

1861

„Emancipation Proclamation“ ruší otroctví ve státech Unie (1. ledna)

1865

prezident Abraham Lincoln zavražděn (14. dubna). Více v publikaci Abraham Lincoln: A Legacy of Freedom (PDF 6.82 MB) vydané u příležitosti 200. výročí od jeho narození nebo na stránkách věnovaných tomuto výročí Lincoln Bicentennial 1809—2009.

1867

Spojené státy kupují od Ruska (cara Alexandra II.) Aljašku za 7,2 mil. USD (30. března)

1886

Francie věnuje Spojeným státům Sochu svobody (28. října)

1898

Spojené státy anektují Havaj

1903

bratři Wrightové podnikají historicky první let v letadle těžším než vzduch (17. prosince)

1906

velké zemětřesení v San Franciscu (18. dubna)

1917

USA vyhlašují válku Německu (6. dubna) a Rakousku-Uhersku (7. prosince) a vstupují tak do 1. světové války

1920

americké ženy získávají volební právo ratifikovaním XIX. dodatku Ústavy Spojených států amerických (18. srpna).

1927

Charles Lindbergh uskutečňuje první přelet Atlantiku v letounu Spirit of St. Louis (20.-21. května)

1929

krachem na newyorské burze začíná Velká hospodářská krize (24. října)<

1933

prezident Franklin D. Roosevelt vyhlašuje New Deal, plán obnovy Spojených států

1941

po japonském útoku na Pearl Harbor (7. prosince) vstupují Spojené státy do 2. světové války

1945

2. světová válka končí kapitulací Německa (7. května), po svržení atomových pum na Hirošimu (6. srpna) a Nagasaki (9. srpna) kapituluje i Japonsko (2. září)

1948

Kongres schvaluje plán zahraniční pomoci válkou zničené Evropě včetně Marshallova plánu (2. dubna)

1950—1953

zapojení USA do války v Koreji

1954

Nejvyšší soud rozhoduje, že rasová segregace na školách je protiústavní (17. května)

1955

zatčena Rosa Parksová, která odmítla ve městě Montgomery na jihu USA uvolnit v autobuse místo bělochovi (1. prosince), což vedlo k zesílení rasové diskriminace v Montgomery a zároveň k velkým protirasistickým protestům (jedním z nich byl téměř roční bojkot městské autobusové dopravy „Montgomery Bus Boycot“) a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA, jehož vůdcem se stal baptistický kazatel Martin Luther King. Více v publikaci Free At Last (PDF, 3.6 MB).

1956

Federální soud rozhodl, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA (19. června) a Nejvyšší soud prohlásil segregaci v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní (13. listopadu 1956)

1961

zahájena invaze do Zátoky sviní (17. dubna), tři měsíce poté, co se John Fitzgerald Kennedy stal 35. americkým prezidentem. Jejím cílem bylo svrhnout komunistický režim, ale v konečném důsledku ho naopak posílila.

1963

prezident John F. Kennedy zastřelen při návštěvě Dallasu (22. listopadu)

1964

prezident Lyndon Johnson podepisuje Civil Rights Act, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, víry, pohlaví nebo národnosti (2. července)

1965-1973

Spojené státy se aktivně zapojují do války ve Vietnamu, bojují na straně jižního Vietnamu proti jeho severnímu, komunistickému sousedovi. Válka skončila stažením amerických jednotek a severovietnamským vítězstvím (jižní Vietnamská demokratická republika zanikla, sloučila se s Vietnamskou socialistickou republikou). Více na Wikipedii

1967

Léto lásky (Summer of Love) je označení pro léto roku 1967, kdy se sjelo do San Francisca 100 000 sympatizantů hnutí hippies, aby zde žili v souladu se svými ideály, mezi něž patřila volnost, láska a nenásilí. Kromě silně nekonformního způsobu života, jehož součástí byla konzumace drog (především LSD) a volná láska a který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu.

1969

Neil Armstrong se stává prvním člověkem, který vkročil na povrch Měsíce (20. července)

1974

prezident Richard Nixon rezignuje v reakci na aféru Watergate (9. srpna)

1985

počátek spolupráce mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem signalizuje uvolnění vztahů mezi USA a Sovětským svazem a předznamenává konec studené války

1991

válka v Perském zálivu

1993

National Center for Supercomputing Applications vydává první veřejně dostupný internetový prohlížeč–Mosaic

2001

unesená civilní letadla narážejí do budov Světového obchodního centra a Pentagonu (11. září)

2003

armáda Spojených států vstupuje do Iráku a sesazuje diktátora Saddáma Husajna

2005

hurikán Katrina těžce zasahuje jih USA