MENU
Přednášky a diskuse

Vánoční svátky v USA

24.12.2011
Spojené státy americké
Vstupné: NULL

O události

Američané slaví Vánoce 25. prosince a se stejně jiné národy se vytvořili své vlastní vánoční zvyky a obyčeje, které se postupem doby výrazně měnily.

Dnes většina Američanů mísí náboženské a světské zvyky s vlastními rodinnými tradicemi, mezi něž patří tradiční pokrmy, ozdoby a rituály z míst, která pro ně nebo jejich předky kdysi bývala domovem.

Oblíbeným štědrovečerním pokrmem po celých Spojených státech je pečený krocan a šunka, ale v různých regionech jím může být také tamales, pečená husa s červeným zelím, langusty jambalaya, vepřová pečeně či salát „sedmi ryb“ z mořských plodů.

Na jihozápadě USA bývají na Štědrý den vystaveny luminarias — lucerny zhotovené z hnědých papírových sáčků zatížených pískem a osvětlené svíčkou. Mnozí Američané mexického původu slaví Las Posadas, což je procesí, které oživuje příběh Marie a Josefa hledajících v Betlémě nocleh.

Američané švédského původu mají slavnost svaté Lucie, zatímco v Puerto Rico se pořádají parrandas, při nichž lidé chodí od domu k domu za zpěvu lidových písní, aby „překvapili“ své přátele a budili je svou hudbou.

I když jsou Vánoce pro mnoho Američanů svátkem náboženským, federální soudy potvrdily jejich postavení jako svátku státem uznaného. V odůvodnění rozsudku soud uvedl: „Tím, že federálním zaměstnancům dává vláda na svátek vánoční placenou dovolenou, nečiní nic víc, než že uznává kulturní význam tohoto svátku.“

V určité míře se do „období svátků“ v širším pojetí mísí i jiné než křesťanské svátky, které se slaví zhruba ve stejném ročním období jako Vánoce — nejvýznamnějšími jsou afroamerická Kwanzaa a židovská Chanuka.

Kwanzaa, která se slaví od roku 1966, je pro Američany afrického původu svátkem na počest afrických tradic rodiny, společenství a kultury. Během sedmi dní, které předcházejí Novému roku, přemýšlejí miliony lidí o minulosti a obnovují svůj závazek k zásadám svátku Kwanzaa, jako je jednota, sebeurčení, kolektivní práce a odpovědnost, společné hospodaření, životní smysl, kreativita a víra.

Vývoj vánočních svátků

Puritáni v Nové Anglii se stavěli proti hýřivým oslavám Vánoc. V roce 1659 kolonisté v Massachusetts po určité krátké období dokonce považovali oslavy tohoto svátku za trestný čin a svátek vánoční zůstával v převážné části Nové Anglie a Pensylvánie běžným pracovním dnem. V ostatních částech britské severní Ameriky však lidé Vánoce slavili s nadšením, při němž rozjařeně v kostýmech chodili ode dveří ke dveřím a dostávali drobné dárky v podobě jídla a pití.

Moderní, komerčně pojaté Vánoce se začaly objevovat v souvislosti s novým zvykem kupovat dětem dárky, který pochází z 19. století. Sezónní „vánoční nakupování“ začalo nabývat na hospodářském významu.

Také ostatní vánoční tradice pocházejí z 19. století podobně jako nakupování. Santa Claus — jehož jméno je odvozeno z holandského Sinter Klaas a německého svatého Mikuláše — na sebe vzal podobu rozpustilého automatu na dárky a šoféra saní tažených soby, jak je patrné například z básně „A Visit from Saint Nicholas“ (Návštěva sv. Mikuláše) z roku 1823.

Zahájení tradice vánočních stromků se připisuje Německu a datuje se do 16. století. Podle legendy protestantský reformátor Martin Luther nejprve ozdobil strom hořícími svíčkami, aby připomněl svým dětem divy Božího stvoření. Vánoční stromky pak v 19. století našly oblibu v Británii a ve Spojených státech. Dnes mnozí Američané kupují čerstvé stálezené (jehličnaté) stromy nebo jejich opakovaně použitelné hliníkové a plastové varianty, které v obou případech zdobí světly a ozdobami. V některých rodinách se vánoční dárky objeví pod stromečkem ráno 25. prosince. Ukládají je tam členové rodin — nebo, jak věří malé děti, Santa Claus poté, co se svými saněmi taženými spřežením sobů přistane na střeše a sestoupí komínem.

Tištěná vánoční přání se začala ve velkém měřítku objevovat v poslední čtvrtině 19. století. Dnes na nich bývají vyobrazeny náboženské scény nebo světská, často humorně zabarvená sdělení. Na internetu si získávají oblibu počítačem zasílaná elektronická přání; Američané však přesto odešlou běžnou poštou během vánočních svátků asi 16,6 miliard přání, dopisů a balíčků.

Moderní oslavy

Jelikož je vánoční nákupování pro některé maloobchody životně důležité, staly se Vánoce samostatnou „sezónou“. Den po Dni díkůvzdání (čtvrtý čtvrtek v listopadu) je dnes znám jako „černý pátek“. Je to významný obchodní den, jehož tržby dostávají některé podniky do ziskovosti neboli do „černých“, tedy kladných čísel, a může představovat podstatnou část ročního zisku.

Vánoční období je však něčím mnohem víc než jen sezónou nakupování. Pro mnoho Američanů je to doba dobré vůle a příležitost pro charitativní a dobrovolnou práci.

Pokud jde o sezónní zábavní programy, dává se nespočet inscenací baletu Louskáček Petra Iljiče Čajkovského, konají se průvody školních prázdnin a všude je plno koledníků. V televizi dospělí sledují oblíbené staré americké filmy jako např. Zázrak na 34. ulici (1945) a Báječný život (1946), zatímco děti a nostalgičtí rodiče se těší na klasická animovaná díla, jako jsou Vánoce Charlieho Browna (1965). Řada rozhlasových stanic zařazuje do svých pořadů vánoční hudbu. Vánoční filmové období bývá mnohdy označováno za „oskarovou sezónu“, protože mnoho filmů s nadějí na získání nominací Academy Awards (neboli „Oskarů“) má premiéru právě v prosinci.

Přesto však pro mnoho lidí zůstává původní náboženský význam Vánoc nejdůležitějším prvkem tohoto svátku. Některé kongregace vytvářejí betlémy – scény s jesličkami, v nichž se podle tradice Ježíšek narodil, a dalšími postavami. V mnoha kostelích se na Štědrý večer slouží odpolední bohoslužba při svíčkách nebo půlnoční bohoslužba. Součástí některých bohoslužeb je vánoční mše nebo dramatizace narození Ježíše.

Stejně jako v případě mnoha dalších stránek amerického kulturního života odrážejí Vánoce ve Spojených státech hodnoty svobodu a rozmanitost společnosti.

Překlad článku Americans Celebrate Christmas with Many Traditions


Registrace


Nadcházející akce