Stručná historie USA

okolo 180 mil. př.n.l. Pangea se rozdělila na Gondwanu a Laurasii, která obsahovala i budoucí severoamerický kontinent

50-11.000 př.n.l. na americký kontinent přicházejí první kmeny, pravděpodobně přes Beringovu úžinu z Asie

Kryštof Kolumbus vstupuje na americkou půdu, 1893, Library of Congress

1492 Kryštof Kolumbus při hledání západní cesty do Indie přistává u karibských ostrovů a objevuje nový kontinent (12. října). Objevení Ameriky začali Američané oslavovat v roce 1792 jako Kolumbův den, v roce 1971 se stal federálním svátkem a k tradičním oslavám patřily mohutné průvody. V posledních letech se oslavuje v menším měřítku vzhledem ke kontroverzi, kterou vyvolává zacházení kolonizátorů a misionářů s původními obyvateli Ameriky. 

1607 založena první trvalá britská osada na americkém kontinentu — Jamestown

1620 sku­pina přistě­hovalců připlou­vá z Británie na lodi Mayflower a zakládá Plymouth Colony na území státu Massachusetts

První Den díkůvzdání. Jean Louis Gerome Ferris, Library of Congress

1621 oslava první sklizně evropských osadníků, kteří připluli na lodi Mayflower a na jaře 1621 navázali přátelské styky s indianským kmenem Irokézů. Ti je naučili pěstovat nové plodiny (kukuřici aj.) a další dovednosti nutné k přežití v neznámé zemi (lov, rybaření). Sklizeň roku 1621 oslavili osadníci s Indiány společně a zvyk dále udržovali, první sklizeň si Američané připomínají čtvrtý čtvrtek v listopadu, kdy slaví Den díkůvzdání. Další informace najdete zde.

1664 New Amsterdam přechází do britské správy, přejmenován na New York (září)

1773 „Bostonské pití čaje“ – nepokoje proti britské koloniální správě, skupina osadníků shazuje náklad čaje do moře na protest proti britské daňové politice (16. prosince). Tento konflikt byl začátkem boje za nezávislost amerických kolonií na Británii. Více na Wikipedii a na stránkách bostonského muzea Boston Tea Party Ships & Museums.

1774 první kontinentální kongres ve Philadelphii (5. září–26. října)

1775—1783 válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Británií (American Revolutionary War nebo American War of Independence).  Válka skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických pařížským mírem. Klíčovou roli ve válce sehrála Francie, která zásobovala americké patrioty financemi a střelivem. Více na Wikipedii a v článku Myths of the American Revolution.

Prohlášení nezávislosti, John Trumbull, 1819. Obraz znázorňuje pětici předkladatelů Prohlášení nezávislosti (zleva John Adams, Roger Sherman, Robert Livingston, Thomas Jefferson a Benjamin Franklin)

1776 vyhlášení nezávislosti ve Philadelphii (4. července) a přijetí Deklarace nezávislosti. Vznik Spojených států je slaven jako Den nezávislosti.

1783 Pařížská smlouva, Británie uznává americkou nezávislost (3. září), originál Treaty of Paris.

1787 ústavní sněm (květen–říjen), schválena Ústava Spojených států. Zajišťovala ústřední (federální) moc a práva jednotlivých států. Ideály občanské rovnosti a práv člověka se týkaly pouze bílých a v praxi jen bohatých obyvatel. Ústava Spojených států amerických je nejstarší dochovaná sepsaná ústava na světě a je základním kamenem federace padesáti amerických států. Originál Ústavy, text Ústavy a vysvětlující poznámky najdete v publikaci The Constitution of the United States of America (PDF, 1,1 MB)

1800 hlavním městem se místo Philadelphie stává Washington D.C. (15. června)

1803 Spojené státy kupují za 15 mil. USD od Francie Louisianu a téměř zdvonásobují své území (2. května)

Bombardování pevnosti Ft. McHenry u Baltimoru

1812—1815 Britsko-americká válka (druhá americká válka za nezávislost). Důvodem války byly spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Velkou Británii. Báseň "Defence of Fort McHenry" z doby této války se stala americkou hymnou. K jejímu napsání inspirovala 14. září 1814 Francise Scotte Keye vztyčená americká vlajka nad bojištěm u pevnosti Fort McHenry jako symbol vítězství nad Brity v tvrdé bitvě u Baltimore. Více v článku Americká vlajka a hymna a The Star-Spangled Banner.

1819 Španělsko podstupuje Spojeným státům Floridu (22. února)

1846—1848 válka s Mexikem, končí stanovením hranice s Texasem na Rio Grande a odkupem rozsáhlého západního území za 15 mil. USD

1848—1850 zlatá horečka vyvolaná objevem naleziště v Sutter’s Mill v Kalifornii

Míroví vyjednávači (The Peacemakers), George Peter   Alexander Healy, 1868, zleva William Sherman,   Ulysses S. Grant, Lincoln, and David Porter   vyjednávají mír na palubě parníku River Queen na   konci války 27. a 28. března 1865.

1861—1865 občanská válka mezi státy severní Unie a jižní Konfederace. Ozbrojený konflikt, který byl po genocidě Indiánů evropskými přistěhovalci druhým nejkrvavějším konfliktem na území Severní Ameriky, skončil 9. dubna 1865 po vítězství Unie v bitvě u Gettysburgu (text slavného projevu Abrahama Lincolna v Gettysburgu v češtině). Více na stránkách Americká občanská válka

1861 „Emancipation Proclamation“ ruší otroctví ve státech Unie (1. ledna)

1865 prezident Abraham Lincoln zavražděn (14. dubna). Více v publikaci Abraham Lincoln: A Legacy of Freedom (PDF 6.82 MB) vydané u příležitosti 200. výročí od jeho narození nebo na stránkách věnovaných tomuto výročí Lincoln Bicentennial 1809—2009.

1867 Spojené státy kupují od Ruska (cara Alexandra II.) Aljašku za 7,2 mil. USD (30. března)

1886 Francie věnuje Spojeným státům Sochu svobody (28. října)

1898 Spojené státy anektují Havaj

San Francisko po zemětřesení: ruiny Post a Grant Avenue, foto Chadwick, H. D. 1903 bratři Wrightové podnikají historicky první let v letadle těžším než vzduch (17. prosince)

1906 velké zemětřesení v San Franciscu (18. dubna)

1917 USA vyhlašují válku Německu (6. dubna) a Rakousku-Uhersku (7. prosince) a vstupují tak do 1. světové války

1920 americké ženy získávají volební právo ratifikovaním XIX. dodatku Ústavy Spojených států amerických (18. srpna).

1927 Charles Lindbergh uskutečňuje první přelet Atlantiku v letounu Spirit of St. Louis (20.-21. května)

1929 krachem na newyorské burze začíná Velká hospodářská krize (24. října)<

1933 prezident Franklin D. Roosevelt vyhlašuje New Deal, plán obnovy Spojených států

1941 po japonském útoku na Pearl Harbor (7. prosince) vstupují Spojené státy do 2. světové války

1945 2. světová válka končí kapitulací Německa (7. května), po svržení atomových pum na Hirošimu (6. srpna) a Nagasaki (9. srpna) kapituluje i Japonsko (2. září)

1948 Kongres schvaluje plán zahraniční pomoci válkou zničené Evropě včetně Marshallova plánu (2. dubna)

1950—1953 zapojení USA do války v Koreji

1954 Nejvyšší soud rozhoduje, že rasová segregace na školách je protiústavní (17. května)

Rosa Parksová jede v autobuse poté, co Nejvyšší soud rozhodl o zrušení segregace v městských autobusech v Montgomery v roce 1956, foto Don Cravens/Time Life Pictures/Getty Images

1955 zatčena Rosa Parksová, která odmítla ve městě Montgomery na jihu USA uvolnit v autobuse místo bělochovi (1. prosince), což vedlo k zesílení rasové diskriminace v Montgomery a zároveň k velkým protirasistickým protestům (jedním z nich byl téměř roční bojkot městské autobusové dopravy "Montgomery Bus Boycot") a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA, jehož vůdcem se stal baptistický kazatel Martin Luther King. Více v publikaci Free At Last (PDF, 3.6 MB).

1956 Federální soud rozhodl, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA (19. června) a Nejvyšší soud prohlásil segregaci v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní (13. listopadu 1956)

1961 zahájena invaze do Zátoky sviní (17. dubna), tři měsíce poté, co se John Fitzgerald Kennedy stal 35. americkým prezidentem. Jejím cílem bylo svrhnout komunistický režim, ale v konečném důsledku ho naopak posílila.

1963 prezident John F. Kennedy zastřelen při návštěvě Dallasu (22. listopadu)

1964 prezident Lyndon Johnson podepisuje Civil Rights Act, který zakazu­je diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, víry, pohlaví nebo národnosti (2. července)

Shromáždění proti válce ve Vietnamu v u Lincolnova památníku ve Washingtonu, D.C., 21. října 1967.

1965-1973 Spojené státy se aktivně zapojují do války ve Vietnamu, bojují na straně jižního Vietnamu proti jeho  severnímu, komunistickému sousedovi. Válka skončila stažením amerických jednotek a severovietnamským vítězstvím (jižní Vietnamská demokratická republika zanikla, sloučila se s Vietnamskou socialistickou republikou). Více na Wikipedii

1967 Léto lásky (Summer of Love) je označení pro léto roku 1967, kdy se sjelo do San Francisca 100 000 sympatizantů hnutí hippies, aby zde žili v souladu se svými ideály, mezi něž patřila volnost, láska a nenásilí. Kromě silně nekonformního způsobu života, jehož součástí byla konzumace drog (především LSD) a volná láska a který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu.

1969 Neil Armstrong se stává prvním člověkem, který vkročil na povrch Mě­síce (20. července)

1974 prezident Richard Nixon rezignuje v reakci na aféru Watergate (9. srpna)

1985 počátek spolupráce mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem signalizuje uvolnění vztahů mezi USA a Sovětským svazem a předznamenává konec studené války

1991 válka v Perském zálivu

1993 National Center for Supercomputing Applications vydává první veřejně dostupný internetový prohlížeč–Mosaic

2001 unesená civilní letadla narážejí do budov Světového obchodního centra a Pentagonu (11. září)

2003 armáda Spojených států vstupuje do Iráku a sesazuje diktátora Saddáma Husajna

2005 hurikán Katrina těžce zasahuje jih USA

Další zdroje o historii USA (v angličtině):